|
|
Management bilingvismu v situaci jazykového posunu: Diskurzy, problémy a krajina Běloruska
Sloboda, Marián ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Gladkova, Hana (oponent) ; Ondrejovič, Slavo (oponent)
Práce se věnuje managementu bilingvismu v situaci jazykového posunu, tj. tomu, jak se jednotlivci a organizace chovají vůči dvojjazyčnosti, jak s ní zacházejí, a to v situaci, kdy společnost přechází od užívání jednoho jazyka k jazyku jinému. Práce se konkrétně zaměřuje na vybrané, dosud méně zkoumané aspekty současné jazykové situace v Bělorusku. Analyzované aspekty zahrnují: 1) geosémiotiku a management jazykového posunu na nápisech ve veřejném prostoru, 2) management jazykových problémů se zaměřením na školství a 3) snahy o obrácený jazykový posun k běloruštině. Pozornost se přitom věnuje korespondencím mezi jazykovým managementem občanů a státních nebo jiných veřejných organizací. Cílem práce je přispět jak k lepšímu poznání jazykové situace v Bělorusku, tak k rozpracování některých sociolingvistických konceptů, jako je zejména jazykový posun a jazykový problém. Práce aplikuje teorii jazykového managementu jako obecný model jazykového posunu a jako instrument k diagnostikaci jazykových problémů. Při aplikaci teorie v uvedených kontextech se ukázalo jako užitečné rozšířit ji o koncept diskurzu a kolektivního jednání, které pomůžou konceptualizovat propojení mezi jednoduchým a organizovaným jazykovým managementem, respektive mezi mikrosociální a makrosociální rovinou. Klíčová slova bilingvismus,...
|
|
|
Language policy as an instrument of nation-building: The case of Post-Maidan Ukraine
Viktora, Matyáš ; Záhora, Jakub (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá otázkami jazykových politik a budování národa na Ukrajině po Majdanské revoluci. Z konstruktivistického pohledu jsou zde rozvíjeny teorie národa a jeho budování. Hypotézou je, že se ukrajinské elity pokoušejí přesvědčit příslušníky jazykových minorit, aby se re-identifikovali podle elitami prezentované vize národní a jazykové identity. Práce se zabývá identifikací s touto vizi mezi občany čtyř ukrajinských měst - Kyjeva, Dnipra, Užhorodu, a Oděsy. K ohodnocení úspěšnosti tohoto projektu je využita metoda dotazníku a analýzy jazykové krajiny. V této analýze jsou sledovány zprávy ve veřejném prostoru zvolených měst. Tyto zprávy jsou následně vytříděny na oficiální, komerční a neformální. Texty jsou analyzovány z pohledu kompozice výskytu jazyků. Podle tohoto výskytu lze sledovat, do jaké míry se obyvatelstvo ztotožňuje s oficiální jazykovou politikou, a tedy i s vizí elit o národní a jazykové identitě. Dotazník mezi ukrajinskými studenty češtiny slouží jako podpůrná metoda, která má za cíl zjistit, jak se respondenti staví k jazykové legislativě a idejím o používání jazyka v zemi. Ze získaných dat lze vyčíst, že v neformálních kontextech často dochází k ignoraci oficiální politiky a k užívání místně dominujícího jazyka, nezávisle na tom, zda je též jazykem státním.
|
|
|
The History and impact of the English-Only movement in the United States : Is there hope for language tolerance?
Workman, Romana ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Cílem této práce je zmapování okolností a pozadí vývoje hnutí English-Only ve Spojených státech amerických (USA), které prosazuje uzákonění angličtiny jako úředního jazyka na celostátní (federální) úrovni, vyhodnocení jejich role v současné jazykové politice ve Spojených státech, kde cca polovina států Unie nemá angličtinu ústavně zakotvenu jako úřední jazyk, a potvrzení či vyvrácení teze, že hnutí English-Only je ve skutečnosti pravicové konzervativní hnutí a vlivná zájmová iniciativa praktikující takzvaný jazykový imperialismus. Tato práce analyzuje jazykovou politiku v pěti státech Unie a rozšiřuje téma o jazykovou mapu New York City jako historické brány pro imigraci do Spojených států amerických. Jejím cílem je rovněž analýza současné jazykové politiky ve světle novely imigračního zákona v situaci, kdy má Republikánská strana v obou komorách Kongresu většinu. Jedním z klíčových záměrů této práce je pak představit existenci, nástroje a úspěchy, případně neúspěchy obou forem těchto hnutí české odborné veřejnosti zabývající se jazykovou politikou. První část práce nastiňuje klíčové definice, zdroje a použité metody výzkumu a poskytuje náhled na podstatu amerických kulturních hodnot a identity. Druhá část se zabývá okolnostmi rozšíření angličtiny ve Spojených státech a vysvětluje pozadí současných...
|
|
|
Management bilingvismu v situaci jazykového posunu: Diskurzy, problémy a krajina Běloruska
Sloboda, Marián ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Gladkova, Hana (oponent) ; Ondrejovič, Slavo (oponent)
Práce se věnuje managementu bilingvismu v situaci jazykového posunu, tj. tomu, jak se jednotlivci a organizace chovají vůči dvojjazyčnosti, jak s ní zacházejí, a to v situaci, kdy společnost přechází od užívání jednoho jazyka k jazyku jinému. Práce se konkrétně zaměřuje na vybrané, dosud méně zkoumané aspekty současné jazykové situace v Bělorusku. Analyzované aspekty zahrnují: 1) geosémiotiku a management jazykového posunu na nápisech ve veřejném prostoru, 2) management jazykových problémů se zaměřením na školství a 3) snahy o obrácený jazykový posun k běloruštině. Pozornost se přitom věnuje korespondencím mezi jazykovým managementem občanů a státních nebo jiných veřejných organizací. Cílem práce je přispět jak k lepšímu poznání jazykové situace v Bělorusku, tak k rozpracování některých sociolingvistických konceptů, jako je zejména jazykový posun a jazykový problém. Práce aplikuje teorii jazykového managementu jako obecný model jazykového posunu a jako instrument k diagnostikaci jazykových problémů. Při aplikaci teorie v uvedených kontextech se ukázalo jako užitečné rozšířit ji o koncept diskurzu a kolektivního jednání, které pomůžou konceptualizovat propojení mezi jednoduchým a organizovaným jazykovým managementem, respektive mezi mikrosociální a makrosociální rovinou. Klíčová slova bilingvismus,...
|
host ::
RSS.